Zajisté znáte nudu ve školních škamnech. Někdo si ji krátí malováním (jako třeba my), někdo psaním povídek (jako třeba my) a někdo civěním do světla (jako třeba my), ovšem málokdo je tak odvážný, že potom svoje výtvory vyvěsí na blog (jako třeba my). Doufám, že nás oceníte a třeba si i ukrátíte nudu před monitorem.

Pomsta bigemiňat I.

1. června 2010 v 21:11 | Schneck |  Schneckovy jednorázovky
A máme tady můj první pokračovák. Možná by se dal napsat i jako jednorázovka, ale já jsem prostě líná .) Je trošku jiný, než je u mě obvyklé a napsaný trochu jiným stylem. No, připisujte to mé nové lásce ke dvojčatům .)

Jessica byla v sedmém nebi. I když si byla vědoma svojí krásy a dokázala pobláznit každého kluka, tohle bylo něco jiného a daleko lepšího. Co na tom, že je od sebe ani nerozezná, stačí jí to, že jsou do ní zamilovaní oba dva. Obě dvojčata Weasleyova byla její. Jistě, na venek se tvářila, že chce jen jednoho, vypadalo by divně, kdyby chodila s oběma. Stejně nikdo nevěděl, který je který, tak proč se trápit. Koukla na hodiny. Ano, už by měla jít...
Fred rychle sbíhal schody na nádvoří. Opravdu, ona tam stojí, přesně jak řekla a čeká na něj. Už zaslechla jeho kroky a obličej se jí rozzářil. ,,Ahojky..." zašeptal jí něžně Fred. Ruku v ruce odešli k jezeru...
Byl krásný slunečný den a na pozemcích bylo úplně prázdno. Jediné dvě postavy seděly pod lípou u jezera a koukaly do nehybné vody. Idylu Freda a Jessicy nic nekazilo. Jees seděla s hlavou opřenou na Fredově rameni a poslouchala jeho tiché vyprávění. Zakončil větou ,,Všechno to bylo fajn, ale celý den jsem se těšil na tebe." Usmála se. Nikdo ( a zvlášť ne Fred) netušil, že za chvíli má další schůzku. Ale zatím měla čas.. ,,Georgi, já tě miluju!" obrátila Jess na Freda svůj zamilovaný obličej. Weasley jako by zkameněl.,,Ge-Georgi?! Ty sis celou tu dobu myslela, že jsem George?! Říkáš mi, jak mě miluješ, ale nerozeznáš nás od sebe?!" zavrčel nenávistně. Jess nevinně vykulila očka. ,,Fred? A já myslela, že s tebou mám rande až za hodinu. No, aspoň si toho druhýho nespletu." rozhodila lhostejně rukama.
,,ProMerlina, co jsem si to namlouval?!" Fredovi slzy zakrývaly výhled, když běžel zpět do hradu. Nemohl si tudíž všimnout rudovlasé postavy sedící osamoceně v prázdné třídě...
Jessica chvíli zůstala u jezera a přemýšlela. Vážný její výraz ale brzy vystřídal obvyklý vypočítavý úsměv. Má ještě George. A Fred se vrátí, miluje ji přece! Zvedla se a odešla do hradu. Byl nejvyšší čas.
George netrpělivě posedával na katedře a úporně se snažil soustředit na nějakou úplně běžnou věc, třeba na zpěv ptáků za oknem. Ale nešlo to. Byl moc nervózní, moc nadšený..A moc zamilovaný. ,,Georgíku!" ozvalo se vypísknutí a učebna se mu ztratila v záplavě dlouhých blond vlasů. Jessica po něm skočila hned když vešla. Je dokonalá....
Jejich schůzka proběhla ve znamení zamilovaných slov a polibků. Jessica se stěží ubránila samolibému úsměvu. Jedno dvojče bylo v pasti. Zařídí, aby se pohádalo se svým bráškou a i druhé dvojče přileze s omluvou. Je dokonalá...
George, šťasný jako blecha, s odvznášel blahem do společenské místnosti. Nálada se mu ještě zvedla, když tam našel sedět Freda. V záchvatu nadšení se nevšiml jeho výrazu a vysypal mu všechny zážitky. Vyděsilo ho, jak Fred zareagoval.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama